Pak řekl jeden bohatý muž:
Promluv k nám O DÁVÁNÍ.
A on odpověděl: Dáváte jen málo, dávate-li ze svých statků. Teprve když dáváte ze sebe, tu opravdu dáváte. Neboť co jsou vaše statky než věci, které chováte a opatrujete ze strachu, že byste je mohli zítra potřebovat? A zítra, co přinese zítřek úzkostlivému psu, který doprovázeje poutníky k svatému městu si ukládá kosti do písku širé pouště? A co je strach z nouze než nouze sama? Není hrůza z žízně, když vaše studna je plná, žízní neuhasitelnou?
Jsou takoví, kteří dávajíce málo z mnoha, co mají, touží dosáhnout tím uznání, a tato tajná touha jejich dávání pokřivuje. A jsou takoví, kteří mají málo a dávají to všechno. To jsou ti, kteří věří v život a ve štědrost života, a jejich pokladnice není nikdy prázdná. Jsou takoví, kteří dávají s radostí, a ta radost je jejich odměnou. A jsou takoví, kteří dávají s bolestí, a ta bolest je jejich křtem. A jsou takoví, kteří dávají, ani se tím nesnaží, aby vypadali ctnostně; ti dávají tak, jako tamhle v údolí vydechuje myrta do světa svou vůni. Rukama takových promlouvá Bůh a hledě z jejich očí usmívá se na zem.
Je dobré dávat, jsi-li požádán, je však lépe porozumět a dávat bez požádání; a člověku s otevřenou dlaní je hledání někoho, kdo příjme, větší radostí než dávání samo.
Všechno, co máš, bude jednoho dne dáno; a proto dávej teď, aby čas dávání byl tvůj a ne tvých dědiců. Často říkáte: Dal bych, ale jen tomu, kdo si to zaslouží. Stromy ve vašem sadu tak nemluví ani stáda na vašich pastvinách. Dávají, aby mohli žít, neboť podržet si znamená zahynout. Ten, kdo je hoden přijimat své dny a své noci, je jistě hoden i od vás všeho ostatního. A kdo je hoden pít z oceánu života, zaslouží si naplnit číši z vašeho potůčku. Hleďte nejprve, abyste si sami zasloužili být dárci a nástroji dávání. Chálíl Džibrán
Chcete být dárci?
Rozhodnete-li se podpořit činnost našeho českolipského sboru můžete.
číslo účtu: 215453111 / 0300
Za vaši finanční podporu děkujeme.
dar 100 Kč