Před válkou na Českolipsku působila německá luterská církev. Po vyhnání sudetských Němců však byla činnost této církve zastavena. Farní sbor byl v České Lípě založen v souvislosti s osidlováním pohraničí po 2. světové válce v roce 1947 (nejprve v r. 1946 kazatelská stanice mělnického sboru).

PICT0002

ČESKÁ LÍPA

České evangelické bohoslužby se v České Lípě zpočátku konaly v bývalém luterském kostele v městském parku (dnes užíván Církví československou). V prvním staršovstvu zvoleném 11. května 1947 zasedli kurátor František Šťovíček (úředník), vrch. tech. rada ČSD ing. Jaroslav Maláč, účetní Jar. Vojtíšek, pokladník Josef Fiala. Do vlastního sborového domu v Chelčického ulici na Svárově (dnešní sídlo sboru) se sbor přestěhoval v roce 1951. V přízemí domu se nachází sborová modlitebna (kaple), v patře farní kancelář, byt faráře a byt domovníka. V letech 2003 - 2004 byl adaptován interiér modlitebny - do sborového sálu byly umístěny dřevěné kostelní lavice, okna osazena ručně vyrobenými uměleckými skly (návrh a výroba Miroslav Štědra).

Modlitebna v Lípě na Svárově (1950)Farář Chvála u Sobotíků (1968)Cvikovský farář AmosTejkal (1955)Farář Semerádt v kostele (1951)Far Vašina a kurátorka Sobotíková (1990)

CVIKOV
  • 1945 - příchod evangelíků do Cvikova při poválečném osidlování pohraničí, a to především ze Zelowa a také z Poděbradska.
  • 1946 - vzniká kazatelské stanice mladoboleslavského sboru ve Cvikově.
  • 1948 - v kazatelských stanicích Cvikov, Jablonné a Mimoň začíná pracovat f. Hornych.
  • 1949 - založen samostatný sbor v Jablonném, kde je evang. kostel. Cvikov je kaz. stanicí. F. Hornych bydlí v Jablonném.
  • 1955 - nastupuje vikář Amos Tejkal. Sídlo sboru přeneseno do Cvikova (velký sborový dům v Pivovarské ulici). Sbor má asi 800 členů, účast při nedělních shromáždění činí dle vzpomínek pamětníků až 80 osob.
  • 1961 - A. Tejkal zvolen farářem ve Cvikově a jeho celkem dvanáctileté působení je členy sboru chváleno jako velice úspěšné.
  • 1967 - farářem sboru zvolen Blahoslav Pípal. Sbor koná bohoslužby také v kazatelských stanicích v Jablonném a Mimoni.
  • 1972 - po odchodu far. Pípala sbor zůstává bez kazatele. V době normalizace aktivita sboru prudce upadá, lidé se bojí přicházet z důvodů politické perzekuce.
  • 1974 - nastupuje vikář Klapetek, ale působí jen dva roky. Jeho působení je členy sboru hodnoceno jako neúspěšné. Od té dobu již sbor nikdy nezískal kazatele. Kurátorkou je až do r. 1993 Helena Jelínková. Členové sboru stárnou, křty dětí či nově přistoupilých se nekonají.
  • 1983 - přenesení sídla sboru do menšího domu v Tovární ulici. Důvodem je minimální návštěvnost nedělních shromáždění (2 - 4 účastníci). Sbor je administrován z Doks.
  • 1990 - českolipský farář Miloslav Vašina pravidelně dojíždí do Cvikova kázat každou neděli. Zájem o účast v nedělním shromáždění stoupá (cca 8 osob).
  • 1993 - samostatný sbor zaniká a stává se kazatelskou stanicí sboru Česká Lípa. Kazatelem je jáhen M. Lukášek, kurátorem M. Přívratský. V okamžiku připojení k Č. Lípě má sbor cca 60 registrovaných členů. Zahájeny pravidelné biblické hodiny. V nedělním shromáždění se objevuje až 14 osob převážně staršího věku, ale také jedna mladá rodina, později získána křtem další.
  • po r. 1998 - neblahý zlom nastává v druhé polovině devadesátých let. Věrní leč staří členové rychle vymírají. Jedna mladá rodina se stěhuje do Nového Boru, druhá odpadá. V rychlém sledu umírají další věrní účastníci shromáždění, mezi nimi dlouholetá kurátorka těšící se mimořádné autoritě, s. Helena Jelínková. Poslední ranou je smrt manželů Svobodových v únoru 2004.

(1984)Cvikovská kurátorka Jelínková

Jak pomoci