logo3.gif(1 kb)
ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV
EVANGELICKÁ

farní sbor
ČESKÁ LÍPA - NOVÝ BOR
O církvi O našem sboru Kontakt Odkazy

O NAŠEM FARNÍM SBORU


Před válkou na Českolipsku působila německá luterská církev. Po vyhnání sudetských Němců však byla činnost této církve zastavena. Farní sbor byl v České Lípě založen v souvislosti s osidlováním pohraničí po 2. světové válce v roce 1947 (nejprve v r. 1946 kazatelská stanice mělnického sboru).

motlitebna
ČESKÁ LÍPA:

České evangelické bohoslužby se v České Lípě zpočátku konaly v bývalém luterském kostele v městském parku (dnes užíván Církví československou). V první staršovstvu zvoleném 11. května 1947 zasedli kurátor František Šťovíček (úředník), vrch. tech. rada ČSD ing. Jaroslav Maláč, účetní Jar. Vojtíšek, pokladník Josef Fiala. Do vlastního sborového domu v Chelčického ulici na Svárově (dnešní sídlo sboru) se sbor přestěhoval v roce 1951. V přízemí domu se nachází sborová modlitebna (kaple), v patře farní kancelář, byt faráře a byt domovníka. V letech 2003 - 2004 byl adaptován interiér modlitebny - do sborového sálu byly umístěny dřevěné kostelní lavice, okna osazena ručně vyrobenými uměleckými skly (návrh a výroba Miroslav Štědra).

NOVÝ BOR:

Čeští evangelíci přišlí do města s koncem druhé světové války na práci svých německých předchůdců nenavázali a začali vlastně znovu od počátku. V r. 1946 založena kazatelská stanice. V přípravném výboru zasedali primář MUDr. O. Nagy, Milena Kořenová, pokladník Alois Kubíček, kovář Jan Žaludek, zámečník Jan Durec a JUDr. Mir. Smetánka. Po r. 1951 založili kazatelskou stanici českolipského sboru a vybudovali svou modlitebnu (kapli) v přízemí domu čp. 328 na rohu ulic Prokopa Velikého a Široké. Modlitebna s kapacitou padesát míst prošla zásadní rekonstrukcí interiéru v roce 1995. Autorem návrhu je akademický sochař M. Čermák, spoluautor návrhu a realizátor lustrů a oken je místní sklář M. Štědra.

CVIKOV:
  • 1945 - příchod evangelíků do Cvikova při poválečném osidlování pohraničí, a to především ze Zelowa a také z Poděbradska.
  • 1946 - vzniká kazatelské stanice mladoboleslavského sboru ve Cvikově.
  • 1948 - v kazatelských stanicích Cvikov, Jablonné a Mimoň začíná pracovat f. Hornych.
  • 1949 - založen samostatný sbor v Jablonném, kde je evang. kostel. Cvikov je kaz. stanicí. F. Hornych bydlí v Jablonném.
  • 1955 - nastupuje vikář Amos Tejkal. Sídlo sboru přeneseno do Cvikova (velký sborový dům v Pivovarské ulici). Sbor má asi 800 členů, účast při nedělních shromáždění činí dle vzpomínek pamětníků až 80 osob.
  • 1961 - A. Tejkal zvolen farářem ve Cvikově a jeho celkem dvanáctileté působení je členy sboru chváleno jako velice úspěšné.
  • 1967 - farářem sboru zvolen Blahoslav Pípal. Sbor koná bohoslužby také v kazatelských stanicích v Jablonném a Mimoni.
  • 1972 - po odchodu far. Pípala sbor zůstává bez kazatele. V době normalizace aktivita sboru prudce upadá, lidé se bojí přicházet z důvodů politické perzekuce.
  • 1974 - nastupuje vikář Klapetek, ale působí jen dva roky. Jeho působení je členy sboru hodnoceno jako neúspěšné. Od té dobu již sbor nikdy nezískal kazatele. Kurátorkou je až do r. 1993 Helena Jelínková. Členové sboru stárnou, křty dětí či nově přistouplých se nekonají
  • 1983 - přenesení sídla sboru do menšího domu v Tovární ulici. Důvodem je minimální návštěvnost nedělních shromáždění (2 - 4 účastníci). Sbor je administrován z Doks.
  • 1990 - českolipský farář Miloslav Vašina pravidelně dojíždí do Cvikova kázat každou neděli. Zájem o účast v nedělním shromáždění stoupá (cca 8 osob).
  • 1993 - samostatný sbor zaniká a stává se kazatelskou stanicí sboru Česká Lípa. Kazatelem je jáhen M. Lukášek, kurátorem M. Přívratský. V okamžiku připojení k Č. Lípě má sbor cca 60 registrovaných členů. Zahájeny pravidelné biblické hodiny. V nedělním shromáždění se objevuje až 14 osob převážně staršího věku, ale také jedna mladá rodina, později získána křtem další.
  • po r. 1998 - neblahý zlom nastává v druhé polovině devadesátých let. Věrní leč staří členové rychle vymírají. Jedna mladá rodina se stěhuje do N. Boru, druhá odpadá. V rychlé sledu umírají další věrní účastníci shromáždění, mezi nimi dlouholetá kurátorka těšící se mimořádné autoritě, s. Helena Jelínková. Poslední ranou je smrt manželů Svobodových v únoru 2004.
  • současnost:

    Historie českolipského sboru v posledních dvou desetiletích má svá zajímavá specifika. Vzhledem k demografickému a sociologickému vývoji v celé Českobratrské církvi evangelické, může přinášet tento historický vývoj cenné poznatky při zkoumání celocírkevních trendů.

    Území, které sbor v současné době spravuje, zahrnuje i území zaniklých sborů ve Cvikově a v Doksech, včetně rovněž zaniklé kazatelské stanice v Dubé. Při pohledu na mapu sborů ČCE vidíme, že náš sbor patří z geografického hlediska k nejosamělejším sborům v celé ČR: Nejbližší sbory se nacházejí ve vzdálenosti 30 – 50 km. Nicméně sestry a bratři se , byť v poměrně skromném počtu, ze všech těchto lokalit do České Lípy a do kazatelské stanice v Novém Boru sjíždějí. Jedná se o lidi, kteří svým životem naplňují ty nejlepší tradice evropského protestantství : jsou vzdělaní a pracují v prestižním zaměstnání, což umožňuje i poměrně nepočetnému sboru ekonomicky přežívat. Cesta k současnému stavu v posledních desetiletích nebyla jednoduchá:

    Po odchodu bratra faráře Vašiny v roce 1992 byl zvolen farářem sboru bratr Marek Lukášek. Ten se stal historicky nejdéle sloužícím farářem v České Lípě, neboť byl opakované volen až do svého odchodu do Českého Brodu v roce 2010. Za jeho působení došlo ke změnám v liturgii, což nebyl krok tak zcela bezbolestný: Církevní kořeny, z nichž pocházejí sestry a bratři našeho sboru, jsou velmi rozvětveny; napočítali jsme asi sedm křesťanských proudů. Takže o názory na liturgii a design modlitebny nebyla nouze.

    Další významnou aktivitou z počátku tohoto tisíciletí byla spolupráce s azylovým centrem ve Stráži pod Ralskem a péče o uprchlíky. Bratři a sestry z válkou zužovaného Balkánu a střední Asie se stali součástí našeho sboru, docházelo i ke křtům jejich dětí. Úzké vztahy byly navázány i s muslimskou komunitou, pro kterou jsme vybudovali ve spolupráci s Diakoniíi malé vzdělávací a kulturní centrum.

    V tomto období došlo i k výraznému posílení ekumenických vztahů s Církví československou husitskou. Nejvýraznějším počinem této spolupráce byla společná rekonstrukce a znovuotevření kostela Svatého ducha v Novém Boru v roce 2008,a to hlavně díky aktivitě a manažerským schopnostem farářky CČSH Elišky Raymanové. Probíhaly zde společné bohoslužby, zejména o velkých církevních svátcích. Společně probíhaly i biblické hodiny. Všechny tyto akce byly hojně navštěvované.

    Bývalé sbory ve Cvikově a v Doksech se staly kazatelskými stanicemi českolipského sboru. Pokles účastníků bohoslužeb v těchto městech, včetně kazatelské stanice v Dubé ,vedl nakonec k jejich zrušení. Sestry a bratři, jak už bylo zmíněno, dojíždějí na bohoslužby do modliteben v Novém Boru a v České Lípě. Ve Cvikově probíhají biblické hodiny s vysluhováním Večeře Páně v domácnostech a v domě s pečovatelskou službou. V  roce 2009 došlo k prodeji sborových budov ve Cvikově i v Doksech a získané prostředky byly investovány do rekonstrukce fary v České Lípě a kostela Svatého ducha v Novém Boru.

    V roce 2010 odešel bratr farář Marek Lukášek do Českého Brodu a na jeho byl zvolen bratr farář Tomáš Mencl, který před tím vykonával v našem sboru vikariát. V této době došlo ke značné  obměně staršovstva, včetně kurátora. Sbor prošel v letech 2010 – 2015 složitým obdobím. V roce 2014 bratr farář na svou funkci rezignoval a v roce 2015 byla farářkou sboru zvolena sestra Petra Náhlovská.

    Za jejího působení došlo k oživení sboru. Na základě projektu, který sestra farářka iniciovala, byly provedeny další úpravy českolipské fary. Ta se v současné době stává místem setkávání pro celou řadu církevních akcí s celospolečenským přesahem.

    FARÁŘI SBORU
  • František Matula .................... 1948 - 49
  • Jan B. Semerádt ..................... 1950 - 56
  • Jan Chvála ............................. 1956 - 70
  • Miloš Rejchrt ......................... 1970 - 72
  • Stanislav Větrovský ............... 1976 - 80
  • Naděje Chrástková ................. 1981 - 88
  • Miloslav Vašina ..................... 1990 - 92
  • Marek Pompe Lukášek .......... 1993 - 10
  • Tomáš Mencl ......................... 2010 - 14
  • Petra Náhlovská ..................... 2015
  • KURÁTOŘI SBORU
  • František Šťovíček.................. 1947 - 55
  • Josef Svoboda ........................ 1955 - 56
  • Ludvika Mouchová ................ 1956 - 57
  • Miroslav Žďárek .................... 1960 - 75
  • Miloš Rejchrt ......................... 1975 - 76
  • Jaroslava Sobotíková ............. 1976 - 93
  • Milan Přívratský .................... 1993 - 99
  • Marta Štědrová ...................... 1999 - 05
  • Daniel Schneeberger .............. 2005 - 12
  • Milan Přívratský ml. .............. 2013

  • 2018